Jíťa

Ahoj, tady Jíťa!
S Jumpingem jsem začala už na střední, kdy nás v tělocviku vzali do squashe. Po prvních pár minutách na trampolíně jsem si říkala, jestli si ze mě paní neudělala srandu — že na to už nikdy nevlezu.
A přesně tohle dnes říkám holkám, které jdou poprvé: hlavně si to užijte! Protože já jsem taky „už nikdy“ nechtěla… a jak to dopadlo.

Začínala jsem s tanečními songy, ale časem se ze mě stala naprosto oddaná technoqueen. Miluju běhačky, pérovačky a vrťkyprťky — zkrátka cokoliv, kde se dá vrtět zadkem a makat.
A neexistuje písnička, kde bych nejela nějaký dřep. To je u mě prostě povinnost.

Jsem uječená, utleskaná a dost hlasitá — a často říkám, že i kdybych už nemohla vůbec nic, tak hlasivky budu mít vždycky dobrý. Ty mě podrží i z mrtvých.
Moje lekce jsou spontánní a živé. Občas si skladby vymyslím 5 minut před lekcí v šalině — a paradoxně z toho vznikají ty nejlepší sestavy. Nebo si nepamatuju kroky a pokaždé z toho vznikne trochu jiná verze. Ale to je přesně to, co mě na Jumpingu baví: svoboda, energie, magořiny.

A jestli máš písničku na přání, klidně řekni!
Jen tě upozorňuju — techno a šílenosti jsou moje srdcovka.
Moje top songy? Blabla, Toccata, Darkness of the Underworld.
Když hrají, jsem doma.

Těším se, až si spolu skočíme — hlasivky mám připravené vždycky!